Rozhovor k projektu KIMoNo

Vážený pane profesore Sauere,

můžete nám stručně představit projekt KIMoNo a vysvětlit, jaké jsou jeho cíle?

Zkratka KIMoNo původně znamená " Umělá inteligence pro optimalizaci mobility v mimoměstských regionech " a zabývá se tím, jak zlepšit mobilitu mimo města a městské aglomerace pomocí umělé inteligence. Nejedná se přitom pouze o mobilitu osob, ale také o bezpečnou a efektivní mobilitu zboží, jako je logistika, a o koordinovanou součinnost různých druhů dopravy. Tyto dopravní prostředky mohou být také nové a inovativní, například nedávno jsme se zabývali tím, jak lze drony integrovat do přepravy lékařských vzorků od lékaře do laboratoře, zejména v mimořádných situacích.

Jaká byla motivace k založení KIMoNo? Jaké konkrétní problémy ve venkovských regionech byste chtěli tímto projektem řešit?

Venkovské nebo spíše mimoměstské regiony mají velmi specifické prostředí mobility, které se výrazně liší od prostředí velkých měst: místní veřejná doprava a silniční systém jsou často méně rozvinuté a doba potřebná k mnoha cestám je výrazně delší. Čistě cesta z Pasova do Regensburgu nebo Českých Budějovic je přibližně stejně dlouhá, ale časy cest se výrazně liší, a to ani nechci mluvit o veřejné dopravě (železnici). Protože se nedá očekávat, že by se dopravní sítě v našem regionu masivně rozšiřovaly, je třeba inteligentně a flexibilně využívat stávající možnosti, a právě v tom může pomoci umělá inteligence, i když musí být speciálně přizpůsobena jednotlivým výzvám. To jsou pak konkrétní výzkumné otázky, kterými se zabýváme.

Jaké technologie a přístupy umělé inteligence se v rámci KIMoNo používají? Můžete uvést několik příkladů použitých řešení optimalizace mobility?

Umělá inteligence umí docela dobře předvídat běžné situace na základě znalostí z minulosti. Například jsme vytrénovali umělou inteligenci, aby předpověděla, za jak dlouho se v určitý den a v určitou dobu dostane vzorek krve do laboratoře. Na základě toho pak lze rozhodnout, zda má smysl použít jiný dopravní prostředek, speciální jízdu nebo dron. To samozřejmě neplatí v případě, že v daný den hustě sněží, silnice jsou uzavřeny nebo jsou dopravní cesty obecně nepoužitelné. Na základě předpovědí pak mohou optimalizační metody určit nejlepší možný způsob, jak vzorek dopravit na místo určení včas a efektivně.

Kdo jsou hlavní aktéři a partneři tohoto projektu?

V první řadě je to samozřejmě Pasovská univerzita se třemi katedrami, které se zabývají digitální komunikací, umělou inteligencí a optimalizací a propojují tyto jednotlivé aspekty mezi sebou, laboratoř Střediska zdravotní péče Pasov jako zdravotnická laboratoř, dětská nemocnice jako partner pro propojení působících pediatrů, Technická vysoká škola Deggendorf, která se zabývala komunikací dronů, a kvantovými systémy, odkud dron pochází a odkud byl řízen.

Můžete vyzdvihnout některé dosavadní úspěchy a milníky projektu KIMoNo? Jaké byly dosud nejvýznamnější úspěchy?

Vrcholem byl samozřejmě jeden let dronem, který jsme mohli uskutečnit, a nejdůležitější zjištění, že je třeba ještě hodně změnit v oblasti regulace, aby bylo možné používat drony jako dopravní prostředek. Přínos by tu byl, což lze velmi dobře demonstrovat simulací, ale více než roční plánovací období pro povolení letu na 20 km zcela jasně ukazuje, že zde stále existuje potenciál pro urychlení. Požadavky ale samozřejmě nejsou svévolné, protože nikdo nechce, aby mu dron spadl na dům.

Do jaké míry jsou podle vás přístupy a řešení vyvinuté v projektu KIMoNo přenositelné do jiných venkovských regionů?

Struktury mobility v mnoha venkovských regionech jsou si velmi podobné, takže některá řešení by měla být docela dobře přenositelná. To vlastně činí projekty v našem regionu zajímavými pro financující organizace nebo potenciální partnery, protože se zabýváme okrajovými podmínkami, které jsou ve velkých městech zcela odlišné. A tím také generujeme jinak strukturovaný datový materiál, který je zase zajímavý pro aplikace umělé inteligence.

Jak je projekt financován a jakou podporu jste získali pro realizaci KIMoNo?
Projekt byl financován z prostředků BMVI (Nástroj správy a víz – pozn. překl.) / BMDV (Spolkové ministerstvo pro digitalizaci a dopravu – pozn. překl.) a nejdůležitější podporou bylo odhodlání a nasazení všech partnerů, které šlo daleko nad rámec toho, co bylo propagováno a financováno. Jen tak se dá nakonec něčeho dosáhnout.

Děkujeme za rozhovor a přejeme mnoho úspěchů při realizaci projektu.

Další informace o projektu najdete zde: https://www.uni-passau.de/kimono

Foto 1: Zleva: Nadine Huke (Spolkové ministerstvo pro digitální záležitosti a dopravu), Stefan Kunze (TH Deggendorf), Pierre Ulfig (Quantum Systems), poslanec Německého spolkového sněmu Johannes Schätzl, prezident pasovské univerzity prof. Dr. Ulrich Bartosch, prof. Dr. Tomáš Sauer, viceprezident prof. Dr. Harald Kosch (všichni Univerzita v Pasově), Dr. Clemens Engelschalk (MVZ Labor Pasov) a prof. Dr. Alena Otto (Univerzita v Pasově). Foto: Univerzita v Pasově

Foto 2: Zaměstnanec na cestě k dronu. Foto: Univerzita v Pasově